Sankce? Sankce!

Publikováno: 07.08.2017

O tomto novodobém klacku na neposlušné z období 2014 až 2016. Nejprve pár informací z Google:

Rusko reaguje na sankce USA a EU zamezením přístupu na své území několika vysokým západním představitelům, jež sankce proti němu podpořili. Dále zamezuje dovozu potravinářských produktů, čímž Evropská unie ztratila podstatnou část svých příjmů. Dekret se týká omezení či zákazu dovozu ovoce, zeleniny, mléčných výrobků, ryb, hovězího, drůbežího a vepřového masa z EU, Norska, USA, Kanady a Austrálie do Ruska. Týká se také některých ukrajinských piv, všech vín, tvrdého alkoholu a sladkostí. Polsko bylo po Litvě druhou nejvíce přímo poškozenou zemí a Maďarsko nejvíce zasáhla produkce vepřového a drůbežího masa. České zemědělství přijde o pět až deset miliard. V důsledku velkého propadnutí cen ropy a oleje s kombinací se sankcemi, si prošla ruská ekonomika v roce 2015 silnou recesí. Celkově klesl vzájemný obchod o více než 36 %, což znamená výrazné ztráty jak pro Rusko, tak pro EU, nicméně ekonomika Evropské unie stále roste a posiluje ve všech směrech. Oproti tomu Rusko zaznamenalo i výrazný úpadek přímých zahraničních investic. Přiliv zahraničních investic v roce 2015 byl o 92 % menší, než v roce 2014. Zahraniční firmy operující na území Ruska, přicházejí o své zisky, což výrazně snižuje jejich aktivitu v této zemi. Je velmi složité určit, zdali sankce vůči Rusku byly účinné, protože skutečnost se může projevit až za několik let. Již teď se dá konstatovat, že významně ovlivnily současnou polarizaci velmocí. Tyto všechny faktory způsobily propad ruské ekonomiky v roce 2015 o 3,7 %. Tolik Google.

A jaká je aktuální současnost?

Ruské ministerstvo zahraničních věcí prohlásilo, že minulý týden Senátem USA schválené sankce potvrzují „mimořádnou agresivitu“ Spojených států v mezinárodních záležitostech. „Kroky Ruska jsou totiž jen reakcí na nepřátelské akce americké administrativy. Poslední kapkou byl americkým senátem schválený návrh zákona o nových protiruských sankcích. Za dané situace je velmi obtížné si představit, co by Spojené státy potěšilo. Patrně kdyby Ruská federace uznala veřejně před OSN, že není suverénní stát, a poděkovala moudrým americkým administrativám a kongresmanům za vlídné poučení, že se USA neodporuje. Nehledě na opakované útoky Washingtonu jsme se chovali zodpovědně a zdrženlivě, dosud jsme nereagovalí na zjevnou provokaci. Nicméně, nedávný vývoj naznačuje, že v určitých kruzích Spojených států je zakořeněná rusofobie a politika otevřené konfrontace s naší zemí,“ uvedlo ruské ministerstvo. Výsledkem je, že ministerstvo zahraničí předložilo Washingtonu, aby se počet jeho diplomatického sboru v Rusku snížil na úroveň ruských diplomatů pracujících ve Spojených státech. S tím, že od 1. září 2017 by v Rusku mělo zůstat 455 zaměstnanců na velvyslanectví a konzulátech USA. Opustit Rusko musí 755 amerických úředníků.

 „Jsme hluboce zklamáni a vyjadřujeme náš protest,“ citoval deník The Washington Post mluvčí amerického ministerstva zahraničí Heather Nauertovou. Podle ní ministr Rex Tillerson a americký velvyslanec v Rusku John Tefft odsoudili „vzdorný postoj“ ruské vlády. Téměř všichni politici a experti poukazují, že rusko-americké vztahy jsou na jednom z nejnižších bodů v historii. „Takové vztahy, které nyní existují se Spojenými státy nebyly pravděpodobně ani během studené války. Nyní jsou na dně,“ uvedl nový stálý zástupce Ruska při OSN Vasilij Nebenzija.

Kde se vzal tento novodobý nástroj vydírání a vedení více než studené války v dnešní době? Na základě jakého práva si některé státy usurpují tuto moc a omezují život v zemích, vůči kterým jsou namířeny? A co na to všechno „ctěná“ OSN? Nejsem odborník na mezinárodní právo. Můj selský rozum mi však napovídá, že tento nástroj ve vztazích mezi státy zajisté není legitimní. Ve svém důsledku ožebračuje obyvatelstvo těchto diskriminovaných zemí, znevažuje jejich vlády, často i demokraticky zvolené a připravuje novodobé konflikty. To vše v rámci svých imperiálních dnes se říká geopolitických zájmů. Jejich tvůrci a aplikátoři se jednou, doufám, dočkají odplaty. Pokud ovšem mezinárodní právo jako takové vůbec ještě existuje. Proces sankcí je často kritizován i určitou skupinou evropských států, například Itálií, Řeckem, některými německými spolkovými státy, Maďarskem, Francií, Kyprem a Slovenskem. Proti sankcím se vymezil i český prezident Miloš Zeman, slovenský premiér Robert Fico, maďarský premiér Viktor Orbán, řecký premiér Alexis Tsipras, bulharský premiér Bjoko Borisov a italský premiér Paolo Gentiloni.

Nebo dřívější zprávy. Írán hodlá i přes nové americké sankce pokračovat v jaderném programu. Trumpovi dochází trpělivost. Jeho administrativa připravuje sankce proti Číně! Před chvilkou jsem zaslechl na radiožurnálu: USA uvalí na Venezuelu sankce za podvodné volby…. Neuvěřitelné, prostě neuvěřitelné.

Další články z kategorie:

Napsat komentář:

Jméno je povinné.

Zadejte validní e-mail.

Text je příliš krátký.

Komentáře:

  • Zatím nikdo neokomentoval tento článek.