šikana učitelů

Publikováno: 19.02.2016

V poslední době se na veřejnost dostaly dva velice rozdílné případy ze školství. Učitel střední školy v Kladně zmlátil studenta. A několik dní potom… Učitelka střední školy z pražských Malešic zemřela v nemocnici na následky psychického a fyzického napadání studenty.

Odkazy na obě zprávy ZDE a ZDE.

Po těchto dvou případech vyvstávají logicky otázky. Smí učitel za určitých okolností žáka fyzicky potrestat? Co je nevinné zlobení žáků a co je už šikana učitele?

Odpověď na první otázku je celkem jednoznačná. Fyzické napadení žáka učitelem je vždy selhání učitele. Učitel musí zachovat profesní důstojnost a nikdy se nesmí uchýlit k fyzickému násilí. V afektu je těžké vysmívajícímu se žákovi dát jenom poznámku nebo mu pohrozit trojkou z chování, ale dát facku mu prostě nesmí. Dokážu si představit jen jeden případ, kdy by to bylo možné. Tehdy, pokud učitel zabraňuje většímu zranění. Např. když se dva žáci agresivně mezi sebou perou, odtrhne je od sebe. Musí ale zůstat jen u nutného fyzického kontaktu.

Odpověď na druhou otázku je složitější. Hranice je velice tenká a ve škole se dá zažít ledacos. Učitel může mnohé věci přejít s humorem, ale některé prostě ne. I když je hranice tenká a nutno podotknout, že žáci ji často nemají (nemají ji z domu naučenou), hranici má poznat učitel a v jistém bodě říct: Dost! Takhle už dál ne, chlapče (holčičko)!

Představme si několik případů a zkusme uvažovat, co už je šikanou učitele a co ještě ne. 1. Většina třídy spořádaně čte povídku, jen dvojce v zadní lavici neustále vyrušuje i přes napomínání učitele (= neváží si práce učitele). 2. Většina třídy plní zadaný úkol z pracovního sešitu, žák v předposlední lavici vytáhne mobil a něco na něm píše. Učitel ho upozorní, že žák porušil školní řád a vyzve ho, aby s tím skončil. Žák na výzvy nereaguje a píše dál. Učitel přijde k žákovi a bere mu mobil. Ozve se: to mi nemůžete brát, to je můj soukromý majetek. 3. Žák Čestmír píše písemku a viditelně opisuje z taháku. Učitel si toho všimne a písemku mu okamžitě bere. Čestmír na to: „Já to seru, ty vole.“ Učitel praví: „Čestmíre, za ty vulgarity ti píšu poznámku.“ Za chvíli jde slyšet jen sotva znatelné: „Se poser, čuráku…“. 4. Po krátkém slovním incidentu se studentem učitel odchází se slovy: „Tohle budeme řešit ještě u pana ředitele.“ Student odpoví: „Nikam nepůjdete, jasné?“ a fyzicky mu se svými spolužáky brání v odchodu ze třídy.

Odpovědi nechám na vás. I když příklady jsou vymyšlené, jsem si téměř jist, že podobné se odehrávají na mnoha českých školách.

Na závěr zajímavý článek z Učitelských novin. Opravdu doporučuji k přečtení. Autor, dr. Arabadžiev, podává několik kořenů šikany učitelů. Jedním z nich je nefunkční systém českého práva a jeho vymahatelnost. Žák si zkrátka nic nedělá z toho, že má trojku z chování, protože si z toho nic nedělá jeho rodič. Druhým kořenem je tutlání a zametání případů šikany učitelů pod koberec. Aby se lidé na školu špatně nedívali. Třetí kořen: učitelé si s šikanou nevědí rady, neboť se domnívají, že v okamžiku, kdy ji oznámí, budou považováni za neschopné pedagogy. Další bod si dovolím ocitovat celý:

Faktorem, který nelze přehlédnout a těžko se přiznává, je neprofesionalita a neschopnost části pedagogického sboru. Mohou to být i jedinci, kteří jsou jako odborníci schopní, nicméně na základě jejich nulové autority, nedostatku empatie, malého zájmu o komplexní vývoj dítěte pro práci pedagoga nepoužitelní. Je tedy potřeba podporovat schopné odborníky, ale je také nutné jim vytvořit podmínky a zázemí. V každém odvětví si management vybírá zaměstnance s nejlepšími schopnostmi a dovednostmi a ve školství to tedy platí také.“

Na závěr doporučuji pohled ministryně Kateřiny Valachové na DVTV.

Další články z kategorie:

Napsat komentář:

Jméno je povinné.

Zadejte validní e-mail.

Text je příliš krátký.

Komentáře:

  • Zatím nikdo neokomentoval tento článek.